Montáže Binorum AZ-1 a AZ-2 - Návod k použití

Úvod

Tento manuál je možné použít pro všechny dalekohledy kompatibilní s montáží AZ, bez ohledu na to, jakou používají optiku. Než začnete se sestavováním, přečtěte si prosím celý návod. Doporučujeme montáž sestavovat za dne, aby bylo možné jednoduše a přesně identifikovat jednotlivé části. 

Důležitá poznámka –, čtěte prosím pozorně

Nikdy – ani na okamžik - se přes dalekohled nedívejte přímo do slunce. Neotáčejte dalekohled ani příliš blízko ve směru slunce. Může to vést k vážnému a trvalému poškození zraku anebo i oslepnutí. V době, kdy je slunce na obloze, by děti měly dalekohled používat pouze pod dohledem dospělé osoby. K pozorování slunce používejte prosím pouze vhodné filtry na objektiv, a to takové, které se připevňují na přední stranu dalekohledu. Přísně nedoporučujeme použití slunečních filtrů nasazovaných na okulár. Před nákupem vhodných filtrů doporučujeme vyhledat odbornou pomoc.

Sestavení montáže AZ

1. Sestavení stativu

Nastavení noh trojnožky: 

1. Vytáhneme tři nohy stativu a pomocí dodaných šroubů je připevníme na spodek držáku. K dotažení využijeme křídlové matice. 

2. Povolíme šrouby, které brání vysunutí spodní části noh trojnožky, a spodní části pak vysuneme dle potřeby. Znovu pak šrouby utáhneme, až tak, aby se spodní část nohy už nepohybovala. Toto opakujeme u všech tří noh. 

3. Roztáhneme nohy trojnožky a celý stojan umístíme na rovnou zem. 

4. Teď můžeme upravovat délku jednotlivých noh, abychom dosáhly toho, že plošina na vrchu trojnožky je umístěna vodorovně. To nám následně ulehčí další nastavování montáže. 

5. A nakonec přiděláme trojhrannou přihrádku ke středovým ramenům trojnožky. Přihrádka může v průběhu pozorování dobře sloužit k odkládání různých drobností a zároveň celou konstrukci trojnožky stabilizuje.

2. Montáž a dalekohled – další sestavování

1. Montáže AZ-1 nebo AZ-2 jsou teď přidělané na vrchu trojnožky. Oba typy montáží mají stejné funkce, ale liší se tím, jak se používají. 

2. Vyjměte hlavní tubus dalekohledu z obalu a protáhněte hřídel pro ovládání nastavení elevace skrz otvor pro šroub na straně AZ montáže. Tento šroub se používá pro uzamčení nastavení výšky. (viz obrázek)

3. Vložte tubus dalekohledu do vidlicové montáže. Ujistěte se, že šrouby po stranách tubusu zapadají do děr na vidlicové montáži. Připevněte tubus utažením dvou šroubů na její pravé a levé straně. 

4. Nyní použijte malý zajišťovací šroub k zajištění šroubu z bodu 2 ve straně (na straně montáže). Tím se zajistí ovládání elevace.

3. Připevnění hledáčku s konzolou

1. Vezmeme hledáček a sundejte obě matky blízko zaostřovače dalekohledu. 

2. Přidělejte hledáček pomocí vrutů a dotáhněte matky. Hledáček musí být samozřejmě namířen stejným směrem jako dalekohled. 

4. Připevnění hledáčku s kolejničkou

1. Nasuňte hledáček na kolejničku blízko okulárového výtahu dalekohledu. 

2. Dotáhněte vrut na boku kolejničky, abyste zabránili posunutí hledáčku.

Nebeský objekt můžete snadno sledovat, pohybujete-li dalekohledem ve dvou osách. V astronomii tomu se říká "vedení dalekohledu". 

5. Použití okulárů u zrcadlových dalekohledů

1. Okulárový výtah je spojnice dalekohledu s okem. S dalekohledem je samozřejmě možné použít různé okuláry. 

2. Sejmeme černý protiprachový kryt. 

3. Jemně povolíme boční šrouby. 

4. Nasadíme chromovaný konec okuláru a hned zpátky dotáhneme postranní šrouby.

6. Nasazení okulárů u dalekohledů s čočkami

1. S dalekohledem je samozřejmě možné používat různé okuláry. 

2. Sejmeme černý protiprachový kryt. 

3. Jemně povolíme boční šrouby. 

4. Na okulár přiděláme nástavec s hranolem a dotáhneme šrouby. 

5. Oboje pak nasadíme na konec dalekohledu a zajistíme dotažením šroubů.

Používání dalekohledu

1. Seřizení optického hledáčku

Hledáček se zaměřovacím křížem slouží jako pomůcka pro nalezení a zaměření nebeských objektů. Má malé zvětšení a díky tomu velké zorné pole. Umožňuje tak přehlídnout značnou část oblohy a zároveň přesně nasměrovat hlavní dalekohled. Aby mohl hledáček dobře sloužit, je důležité aby byl umístěn přesně rovnoběžně s hlavním dalekohledem. To se nejlépe provede za denního světla. 

1. Za denního světla vyneste dalekohled ven a zvolte si nějaký bod na horizontu, přibližně ve vzdálenosti 1-2 km. Dobře se hodí například věž kostela nebo vršek stromu. 

2. Najděte zvolený objekt pomocí hlavního dalekohledu a zaměřte se na něj tak, aby byl přesně ve středu obrazu. 

3. Když se pak podíváme hledáčkem, objekt pravděpodobně bude vidět. Pomocí tří nastavovacích šroubů po obvodu hledáčku objekt posuneme až do přesného středu zaměřovacího kříže. 

4. Ujistěte se, že objekt je nyní přesně vycentrovaný jak v hlavním dalekohledu, tak v hledáčku. 

Doladění se dá za vhodných podmínek provést i na noční obloze.

2. Použití LED hledáčku

LED hledáček je pomůcka, která umožňuje najít nebeské objekty rychle a snadno. Při pohledu skrz LED hledáček uvidíme červený bod, který poslouží jako vizuální pomůcka a bude se jevit, jako by byl přímo na obloze. LED hledáček se dá nastavovat podle dvou os a je také možné nastavit jas promítaného červeného bodu. Na spodní straně hledáčku je 3V baterie, kterou lze jednoduše vyměňovat. 

1. Baterie může být v ochranném plastovém obalu. Pokud to tak je, obal odstraňte. 

2. Na boku hledáčku je otočný knoflík, které slouží pro zapínání, vypínání a kontrolu jasu. Pootočením hledáček zapneme a dalším otáčením zvyšujeme jas červeného bodu. Otáčením zpět se jas snižuje. Nastavte si jas červeného bodu tak, jak vám bude vyhovovat. 

3. Za denního světa vyneste dalekohled ven a zvolte si nějaký bod na horizontu, přibližně ve vzdálenosti 1-2 km. Dobře se hodí například věž kostela nebo vršek stromu. 

4. Najděte zvolený objekt pomocí hlavního dalekohledu a zaměřte se na něj tak, aby byl přesněve středu obrazu. 

5. Při pohledu do hledáčku bude objekt už pravděpodobně blízko červené tečky. Červený bod posuneme přesně na pozorovaný objekt pomocí koleček pro nastavení směru (na předním konci hledáčku) a zdvihu (na zadním konci hledáčku). 

6. Ještě jednou se ujistíme, že objekt je přesně vycentrován jak v hlavním dalekohledu tak v hledáčku. 

Jemné úpravy se opět dají provádět i na noční obloze, pokud je to třeba.

3. Použití montáže AZ-1 a AZ-2

Montáž AZ-1 nebo AZ-2 umožňuje zaměřit se na libovolný nebeský objekt pomocí pohybu po horizontální a vertikální ose. 

Jak při tom postupovat: 

1. Uvolněte šroub pro nastavení azimutu (horizontální pohyb). Tento šroub je hned pod vidlicí montáže. 

2. Když teď uchopíte tubus dalekohledu rukou, budete s ním moci pohybovat doprava či doleva. 

3. Zatímco stále držíme tubus, opatrně uvolníme zajišťovací šroub na tyči pro nastavení elevace. Tu najdeme na straně montáže. Dalekohled se teď může volně pohybovat i po vertikální ose. 

4. Pohybujeme dalekohledem tak, abychom ho nasměrovali na vybraný objekt na obloze. K přesnějšímu zaměření nám pomůže hledáček (pokud byl předtím vyrovnán rovnoběžně s dalekohledem). Následně opět utáhneme zajišťovací šroub na tyči elevace. 

5. Přesněji lze elevaci doladit pomocí jemného ovládání na příslušné tyči – to umožňuje pomalé a přesné pohyby nahoru a dolů. Objekt na který jsme se přibližně nasměrovali tak může být jednoduše posunut do středu zorného pole.

4. Sledování nebeského objektu

Objekty se na obloze pohybují a stejně tak je možné pohybovat dalekohledem, aby se nám neztratily ze zorného pole. 

1. Nejdříve na objekt se přesně zaměříme, jak je popsáno výš. 

2. Jak už bylo zmíněno, nebeské objekty se zdánlivě po obloze posouvají, což je způsobeno rotací Země. Proto je zaměření třeba neustále přizpůsobovat, aby se nám objekt neposunul mimo zorné pole. Za tímto účelem odemkneme zajištění azimutu a jemným pohybem dalekohledem posunujeme doleva či doprava. 

3. Zdánlivý pohyb objektů po obloze se ovšem odehrává po dráze ve tvaru oblouku, takže k tomu, aby se objekt udržel v zorném poli, bude dalekohledem třeba pohybovat ve dvou osách. A aby se Vám objekty nevytrácely ze zorného pole, budete také muset použít jemné ovládání kontroly elevace. V obou případech jde o velmi jemné pochyby. Trocha praxe a bude to velmi snadné!

Těsně před pozorováním – příslušenství

Dalekohled je sestavený a stojí před Vámi. Vše je nakalibrováno a nastaveno. Obloha je jasná a pozorování nic nepřekáží. Je ale potřeba ještě získat informace o různém příslušenství a jeho využití. 

1. Okuláry

Okuláry dodané s Vaším dalekohledem mají pevnou ohniskovou vzdálenost, která odpovídá určitému zvětšení. Nicméně při pozorování není nejvyšší zvětšení zdaleka nejdůležitějším faktorem. Světelnost dalekohledu má podstatně větší vliv. Nemusíte ovšem používat jen dodané okuláry, můžete si vybrat z široké nabídky různých řešení. Váš dalekohled umí pracovat se standardními okuláry o velikosti 1,25". Můžete tedy bez potíží používat okuláry od různých výrobců a nejste nijak omezováni. Okulár je zjednodušeně řečeno vlastně jen „lupa“, která dále zvětšuje obraz vytvořený dalekohledem. Nejde jen o jednu čočku jako v lupě, ale obvykle o kombinaci čtyř, pěti nebo i více čoček. Různá optická řešení mohou sloužit k rozšíření optického pole, odstranění zkreslení a dalším vylepšením. Praktické je mít k dispozici sadu přibližně 4-5 okulárů s rozsahem zvětšení od malého po velké. Málo jasné a rozsáhlé DSO (deep sky object) se pozorují daleko lépe s nízkým zvětšením, než s vysokým. Naopak planety lze nejlépe pozorovat s velkým zvětšením.

Určování zvětšení: 

Každý okulár má určitou ohniskovou vzdálenost. Ta určuje výsledné zvětšení. Dlouhá ohnisková vzdálenost poskytuje nízké zvětšení, krátká vysoké. 

Zvětšení můžeme snadno vypočítat vydělením ohniskové vzdálenost dalekohledu ohniskovou vzdáleností okuláru. 

Zvětšení = ohnisková vzdálenost dalekohledu / ohnisková vzdálenost okuláru 

Ohnisková vzdálenost dalekohledu je obvykle druhou číslicí v popisu dalekohledu například 114/900. 

Příklad: 900mm/25mm = 36X – třicetišesti násobné zvětšení ((900mm dalekohled, okulár 25mm) 

Tip: Vždy začínejte pozorování při malém zvětšení a zvyšujte ho v závislosti na objektu. 

Minimální, optimální a maximální zvětšení 

Všechny dalekohledy mají minimální a maximální zvětšení. Zvětšení mimo tento rozsah bychom neměli používat, ačkoli je to technicky možné. Optimální zvětšení je pak to, při kterém se využívá plná rozlišovací schopnost dalekohledu. 

Aby bylo možné vypočítat toto optimální zvětšení, musíme provést následující: vydělit ohniskovou vzdálenost dalekohledu průměrem jeho objektivu, tedy např. 900mm/114mm. Vyjde nám světelnost (clona, f) dalekohledu. U dalekohledu se specifikacemi 114/900mm, to bude f/7.8. 

Minimální zvětšení 

Ohnisková vzdálenost okuláru pro minimální zvětšení se v mm rovná pětinásobku světelnosti dalekohledu. (=fx5) 

Optimální zvětšení 

Ohnisková vzdálenost okuláru v mm pro ideální zvětšení se rovná světelnosti dalekohledu.(=f)

Maximální zvětšení

Ohnisková vzdálenost okuláru v mm pro maximální zvětšení se rovná polovině světelnosti. (=f/2) 

Okulár a ostření 

Okulár se vždy vkládá do okulárového výtahu. Dotažením pojistného šroubu zabráníme tomu, aby okulár vypadl. Okulárový výtah spolu s okulárem se může pohybovat dovnitř nebo ven pomocí zaostřovacího kolečka. Tím zaostřujeme obraz. Vyzkoušet si to můžeme podle následujícího postupu: 

1. Vybereme si nějaký objekt, najdeme ho a vycentrujeme ho. 

2. Zatímco se díváme do okuláru, pomalu otáčíme zaostřovacím kolečkem, než dosáhneme nejlepšího zaostření. 

Tip: Zaostřené hvězdy jsou malé, jeví se jen jako tečky světla. Pokud vypadají velké, mají 2D vzhled nebo mají ve středu černý kroužek, tak ještě nejsou zcela doostřeny.

Výpočet zorného pole 

Každý okulár má specifické zorné pole – je vidět jen daná část oblohy. To, jak velká část to je, závisí na ohniskové vzdálenosti a konstrukci okuláru. Každý okulár má zorný úhel, který závisí na typu konstrukce a světelnosti. Čím větší je zorný úhel, tím větší je část oblohy, kterou můžeme

v jednom okamžiku vidět. Nicméně šíře zorného pole, jak je uvedena na okuláru, a to, co skutečně uvidíme, není totéž. Skutečné zorné pole závisí na ohniskové vzdálenosti a zorném úhlu okuláru. 

Skutečné zorné pole se spočítá snadno – zdánlivé zorné pole se vydělí zvětšením. Například 52 ° / 90x zvětšení = 0,57° 

Rozměr většiny objektů na obloze se udává v obloukových minutách nebo stupních. Například Měsíc má průměr půl stupně, takže ve výše uvedeném příkladu by zaplnil celé zorné pole v okuláru. 

Tip: Dlouhodobě se vyplatí investovat do vhodných okulárů více peněz. Dobré okuláry si udržují svoji hodnotu. Dokonce i když vyměníte svůj dalekohled, okuláry mohou být dále používány, jelikož jsou kompatibilní se všemi modely dalekohledů!

2. Seřízení zrcadlových dalekohledů typu Newton

Zrcadlové dalekohledy je potřeba jednou za čas seřídit. Pouze správně kolimovaná optika umožňuje optimální zobrazení, ostrý obraz a vysoký kontrast. Zrcadlo je při výrobě dalekohledu umístěno správně, ovšem může se posunout například při přepravě. Předtím než začneme seřizovat, se vyplatí ověřit, zda není zrcadlo posunuté a zda je vše v pořádku. To se provede tak, že zaměříme na Polárku, zacentrujeme na ni a rozostříme. 

Zrcadla jsou nastavena správně: 

Hvězda vypadá jako kulatý objekt s černým kroužkem uprostřed. Dá se to přirovnat ke koblize. Stíny ve střední části objektu by měli být přesně uprostřed. Za dobrých podmínek bude vidět několik soustředných kruhů. 

Zrcadla nejsou správně nastavena: 

Hvězda také vypadá jako kulatý objekt, ale černé kroužky a stíny nejsou vycentrované ani rozmístěné symetricky.

Pokud je kolimace potřeba: 

Vyjmeme dalekohled z montáže a umístěme ho vodorovně na stůl. Odstraníme kryty objektivu a okuláru. Podíváme se do předního otvoru dalekohledu. Na opačném konci uvidíme hlavní zrcadlo, které je připevněno třemi svorkami. V přední části dalekohledu je pak ještě sekundární zrcadlo, umístěné v úhlu 45°. To má za úkol nasměrovat paprsek světla do okuláru. 

Ve středu sekundárního zrcadla jsou tři malé šroubky, které slouží pro úpravu jeho pozice. Na dolním konci trubice jsou tři nebo šest šroubů, které slouží k nastavení pozice hlavního zrcadla. Otáčení těmito šrouby mění náklon zrcadla.

Pro úpravy využijte kolimační okulár Cheshire, dostupný v prodejnách potřeb pro astronomy. Podobný okulár si také můžete sami vyrobit. 

Jak provést seřízení: 

1. Vložte kolimační okulár. 

2. Podívejte se skrz okulár. Sekundární zrcadlo by se mělo jevit kulaté a ve středu zorného pole. Pokud kulaté nevypadá, upravíme to posunem velkého centrálního nastavovacího šroubu sekundárního zrcadla.

3. Sekundární zrcadlo dostaneme do centrální pozice otáčením tří malých nastavovacích šroubků. 

4. Teď je potřeba vycentrovat odraz okuláru s odrazem sekundárního zrcadla na hlavním zrcadle. Toho se dosáhne pomocí nastavovacích šroubků hlavního zrcadla. Pokud je sekundární zrcadlo uprostřed obrazu a jeho obraz na hlavním zrcadle také, dalekohled je správně seřízen.

Tip: Nastavení je snazší provádět v případě, že hlavní zrcadlo má nějak označený střed. S tím pomůže právě kolimační okulár Cheshire nebo kolimační laser.

Čištění a péče o Váš dalekohled

Váš dalekohled by měl vždy být chráněn ochranným krytem proti prachu (samozřejmě kromě času pozorování) a menším krytem pro okulárový výtah. Obě krytky plní důležitou úlohu a měly by se snímat vždy jen krátce před pozorováním. 

Může se stát, že na optických površích dalekohledu se srazí rosa. V takovém případě je lepší nesetřít vlhkost hned hadříkem, ale odnést dalekohled do teplého prostředí, nechat vyschnout a potom teprve setřít hadříkem. 

Celkově není třeba dalekohled čistit příliš často. Zatímco lehké prachové částice neovlivní optickou kvalitu dalekohledu, časté čištění může mít negativní vliv. 

Pro čištění optických ploch je možné použít ventilátor a je dobré se jich vůbec nedotýkat rukama. Obvyklá doba mezi dvěma čištěními je asi dva roky. 

Nejlepší způsob, jak vyčistit okulár, je použít isopropylalkohol nebo podobné kapaliny. Navlhčete optický hadřík a opatrně, velmi lehce, otřete objektiv. Nikdy nerozebírejte okulár, čistěte jen vnější čočky. 

Hlavní zrcadlo newtonovského dalekohledu je možné vyjmout a vyčistit samostatně. Někdy postačí jen opláchnout povrch pomocí slabého roztoku detergentu, aniž by bylo třeba povrch otírat. Zrcadlo by se pak mělo opláchnout destilovanou vodou a nechat vyschnout.

Když se hvězdy třpytí obzvlášť krásně

Ne všechny noci jsou stejně dobré pro pozorování. Podmínky se mění v závislosti na atmosférických turbulencích. Když hvězdy blikají, znamená to, že atmosférické turbulence jsou velice silné a vrstvy teplého a studeného vzduch zhoršují výhled. 

Máte-li pozorovat za špatných podmínek, nepoužívejte vysoké zvětšení. Například planety pozorované za špatných podmínek se jeví jako rozmazané a neostré.

Příprava na pozorování

Je to dobrý nápad připravit se na pozorování už během dne. Rozložte si všechno příslušenství a části dalekohledu, které plánujete použít. Stejně tak je dobré myslet i na vhodné oblečení vzhledem k nočním teplotám. 

Naplánujte objekty, které budete chtít pozorovat. V atlase můžeme zjistit, co bude viditelné v konkrétním čase a na co je dobré se zaměřit. Někdo si také vede deník, do kterého všechna pozorování zapisuje. 

Dalekohled je dobré vzít ven asi půl hodiny předtím, než chcete začít s pozorování, aby se mohl přizpůsobit teplotě okolí a nevznikalo zkreslení z roztahování nebo stahování materiálů. Stejně tak lidský zrak se tmě bude přizpůsobovat cca 30 – 45 minut. Je dobré nedívat se do žádných zdrojů bílého světla (zorničky se roztáhnou a přizpůsobení tmě se ztratí), ale pro osvětlení používat speciální červené světlo, při kterém je možné číst, ale zorničky se neroztáhnou.

Řešení problémů

1. V dalekohledu není nic vidět 

Dalekohled je vhodný pouze pro astronomická pozorování a při použití venku a v noci. Pozorování z domu nebo v průběhu dne není obvykle možné.

Ochranné kryty musí být odstraněny a okulár vložen předtím, než se začne pozorovat. 

2. Nedaří se najít žádné nebeské objekty 

Objekty viditelné v hledáčku nemusí nutně být vidět také v hlavním dalekohledu. Hlavní dalekohled a hledáček se musí nejprve vyrovnat mezi sebou, aby byly přesně rovnoběžné! Použijte okulár s nejdelší ohniskovou vzdáleností 20 mm (nebo 25 mm) a najděte na horizontu nějaký výrazný objekt. Vzdálený komín nebo kostelní věž jsou ideální. Tento objekt může být použit k vyrovnání hledáčku pomocí nastavovacích šroubů na straně hledáčku. 

3. Objekty nejsou zaostřené 

Vždy začněte s nízkým zvětšením (delší ohnisková vzdálenost okuláru), zaostřete obraz a poté zvyšte hodnotu zvětšení. A takto postupujte krok za krokem. Použití vysokého zvětšení hned od začátku není dobrý nápad.

Je dalekohled dobře kolimovaný? Zrcadlo se může posunout nárazy během přepravy. Pokud je zrcadlo příliš vychýlené, bude dalekohled produkovat nekvalitní obraz při větším zvětšení.

Přizpůsobil už se dalekohled okolní teplotě? Pokud ne, přístroj nemůže poskytovat kvalitní obraz.

Je možné, že zvětšení je příliš vysoké pro pozorovaný objekt? Pokud se snažíte pozorovat slabě viditelnou galaxii při 300x zvětšení, je téměř jisté, že nic vidět nebude. Každý objekt má své vlastní optimální zvětšení. Použijte nižší zvětšení a zkuste to znovu. Vyzkoušejte svůj dalekohled na Měsíci. Je to nejjasnější vhodný objekt a je ideální pro vyzkoušení všech různých zvětšení.

Poznámka: Hvězdy se při větším zvětšení jeví téměř stejné. Větší rozlišení je zajímavější u objektů jako jsou planety nebo mlhoviny. 

4. Při pohledu do dalekohledu vidím jen své vlastní oči 

K tomu dochází, pokud se zapomene vložit okulár. Vložením okuláru se problém vyřeší. Doporučujeme začít okulárem s nejdelší ohniskovou vzdáleností (např. 25 mm okulár). 

5. Když se podívám skrz dalekohled, vidím jen zem 

K tomu může dojít nejčastěji u zrcadlových dalekohledů. Je potřeba se přesvědčit, zda přední část dalekohledu směřuje nahoru. Stejně tak nástavec na vložení okuláru musí být na horní straně dalekohledu, nikoli na spodní. 

6. Objekty jsou vzhůru nohama 

Všechny astronomické dalekohledy produkují převrácený obraz, protože pro pozorování není důležité, jak jsou objekty orientovány.

Pouze speciální hranoly nebo čočky mohou obraz převrátit. Nicméně převrácení vede k určité ztrátě kvality, takže se astronomové většinou raději obejdou bez něj. 

7. Hvězdy se zobrazí pouze jako tečky 

Hvězdy se vždy objeví jen jako tečky, a to i v největších dalekohledech na světě. Zajímavější je obvykle pozorovat dvojrozměrné objekty, jako Měsíc nebo planety. 

8. Pozorování slunce 

Vhodný sluneční filtr, umístěný před objektivem, je nezbytný pro pozorování slunce. Jsou k dispozici plastové fólie nebo skleněné filtry. Propouštějí pouze malý a neškodný zlomek slunečního světla, takže je pozorování bezpečné. Sluneční filtry nasazované na okuláry jsou považovány za nebezpečné a je třeba se jim vyhýbat.

Poznámka: Nikdy se nedívejte přímo do slunce přes dalekohled bez slunečního filtru! 

9. Nejsem si jistý/á, zda byl dodán správný hledáček 

Dalekohledy jsou často dodávány spolu s optickým hledáčkem. Ale je také možné, že Váš dalekohled byl dodán s LED hledáčkem. Oba jsou vhodné a výrobci používají oba druhy. LED hledáček je vhodný pro začátečníky, protože v něm nedochází k žádnému převracení stran. 

10. Mám potíže s dalekohledem a potřebuji pomoc 

Existuje velké množství astronomických společností a veřejných hvězdáren, kde Vám rádi poradí.